━━
( Zdroj: murat4art / iStockphoto )
Egyptské pyramidy jsou fascinující stavby, které by měl alespoň jednou v životě vidět každý. Jejich majestátnost a stáří vyvolávají úctu, viděly toho za několik tisíciletí tolik, že si to ani neumíme představit.
Patří sem i jeden ze Sedmi divů světa – Velká (Cheopsova) pyramida v Gíze. Jsou tajemné a opředené mnoha legendami a dohady. Vnější jednoduchost skrývá složitý systém chodeb a místností, a to včetně těch tajných. Cesta skrz pyramidu je navíc plná nástrah. Jejich postavení už 2500 let př.n.l. je doslova neuvěřitelné. Pojďme poodhalit alespoň některá jejich tajemství.
Egyptské pyramidy po dlouhou dobu patřily k nejvyšším stavbám světa. Toto prvenství jim vydrželo skoro 4 tisíce let. Největší a nejvyšší pyramida je Velká pyramida v Gíze, kterou možná znáte spíše jako Cheopsovu. Původně byla vysoká téměř 150 m, nyní stále ční skoro do 140 m. Překonat je měly stavby až v 18. století. Najdou se ale i zmínky o tom, že vyšší byla katedrála sv. Pavla z roku 1221.
Dnešní vzhled pyramid, kdy jejich barva splývá s okolním pískem, je výsledkem mnoha a mnoha let. Původně měly pyramidy hladký bílý povrch. Zvenku je pokrývaly kameny z leštěného bílého vápence, který se těžil v 18 km vzdálené Tuře na druhém břehu Nilu. Vršek pyramidy tvořil speciální kámen pyramidion, který byl ze směsi zlata a stříbra zvané elektro. Tento vzhled pyramidám vydržel prvních tisíc let, poté byla velká část těchto vrchních kamenů odvezena a použita při výstavbě města Káhira. Některé zůstaly zachovány a můžete je najít i v muzeích.
Jeden kámen na stavbu pyramidy vážil v průměru 2,5 t. K postavení Velké pyramidy jich bylo použito přes 2 miliony, ty nejtěžší vážily i 15 t. Stavba pyramidy vyžadovala mnoho pracovníků a na tehdejší dobu vyspělé způsoby technologie a zvládli ji zhruba za 20 let.
━━ Některé kameny byly tak těžké, že i s moderní technikou by bylo velice obtížné je přesunout.
( Zdroj: CK-TravelPhotos / Shutterstock )
Pyramidy jsou zajímavé i proto, že ačkoli se na nich zub času podepisuje, stále jsou poměrně v pořádku. Jejich pevnou stavbu zajistila hlavně speciální malta. Používala se kamínková nebo jílovitá, na její umíchání existoval daný poměr a společně s množstvím, které bylo použito, jsou teď takřka nesmrtelné.
Původní pyramidy ve Staré říši nebyly jen samostatné stavby. Patřily k nim celé komplexy nad i pod zemí a tvořily nekropole. Kromě hlavní pyramidy pro faraona zde mohly být menší pro královny a další členy rodiny, mastaby pro šlechtice a dvořany, popřípadě i chrám nebo pohřebiště pro lodě. Pyramidy stavěné v době Nové říše už tak rozsáhlé okolí neměly.
I přes jejich nesporný význam pro kulturu měly pyramidy namále. Snahy zničit je byly poměrně časté. Významný byl v tomto ajjúbovský sultán Al-Aziz Uthman (12. st.), který se rozhodl použít materiál z pyramid na další projekty. Historická hodnota mu tehdy nejspíš nic neříkala. Jeho snahy, stejně jako u ostatních, byly marné. Pokus o zničení nejmenší pyramidy v Gíze (Menkauerovu) se nepodařil, zůstal jí pouze šrám, který je viditelný dodnes na její severní straně. Sultán by s jejich rozebráním měl tak vysoké náklady, že to raději vzdal.
Pyramidy vždy lákaly, jelikož by měly obsahovat kromě mumií i mnoho z pokladů egyptských vládců. Jejich drancování proto nastalo poměrně brzy a ve Střední říši bylo dost běžné. V Nové říši se nejspíš i proto nestavěly pyramidy tolik honosné, nakonec se s nimi ustalo úplně. Zloděje neodradila ani řada pastí, které byly vytvořeny okolo pyramid i uvnitř.
Postavit takové ohromné stavby vyžadovalo pokročilou technologii. Dodnes nám přijde nepochopitelné, jak to Egypťané dokázali, zvlášť když stojíte vedle jedné z nich a připadáte si jak mraveneček. Staré civilizace byly velmi vynalézavé. Ke stavbě pyramid využili Nil a vytvořili vodní šachty, kterými se kameny téměř bez práce, pomocí tlaku vody, dostávaly až na staveniště. Po souši se na cestu pokládaly palmové kmeny a písek se máčel. Smáčení písku muselo být v přesném poměru s vodou, aby se kameny daly posunovat a nevázly. Pro dopravu ve výšce se používaly nakloněné rampy. Ty nejdelší měly i 3 km.
━━ Bez řeky Nil by Egypťané jen těžko dopravili stavební kameny k místu stavby.
( Zdroj: AlexAnton / Shutterstock )
Řadu let jsme si mysleli, že na stavbě pyramid pracovali hlavně otroci. Vzhledem k množství pracovních sil to byla logická domněnka, nicméně pravda je jinde. Archeologové odkryli celé vesnice, kde pracovníci žili i umírali. Na stavbu pyramidy bylo potřeba až čtvrtinu obyvatelstva Egypta a určitou část nejspíš opravdu tvořili otroci. Nebylo jich ale zdaleka tolik, sjížděli se sem dělníci z celé země, kteří dostávali plat. Bylo o ně dobře postaráno, podle výzkumů měli pravidelně dostatek masa i lékařskou péči. Jejich hrobky byly vystavěny jako pocta.
Předpokládá se, že ještě nejsou objeveny všechny pyramidy v Egyptě. Archeologovcé jich odkryli přes 130. Tolik je už objevených pyramid ve všech možných podobách a v různých stavech zachovalosti. Většina jich je na západním břehu Nilu a najdete mezi nimi i skvosty jako stupňovitou či zalomenou pyramidu.
Okolo 80 pyramid leží v oblasti Núbie, která se z velké části rozkládala v dnešním Súdánu. Centrum bylo v městě Meroë, u nějž pyramidy stojí. Jsou menší, ale i zachovalejší než ty egyptské, ale zjevně jsou silně inspirované stavbami svých severních sousedů. Núbijci dokonce Egypt dobyli a založili 25. dynastii egyptských faraonů.
O pyramidách toho v dnešní době víme hodně. Základní fakta zná pro jejich jedinečnost vlastně každý. Přesto existuje ještě spoustu tajemství, která nebyla zatím objevena. S postupem let výzkum pokročil a vědci jsou schopni získávat z každého nálezu více a více informací. Složitost pyramid, vnitřní uspořádání i jejich význam a konkrétní účel jednotlivých míst jsou stále zčásti záhadou.
Kdysi jistý vzdělaný muž nalezl spojitost pyramid s hvězdami. Všiml si, že 3 pyramidy v Gíze jsou odrazem 3 hvězd z Orionova pásu. Podle jeho propočtů se shodoval poměr velikosti a svítivosti hvězd s velikostmi pyramid a také jejich postavení odpovídá i jejich vzájemná vzdálenost. Tato teorie ale byla vyvrácena, jelikož v době, kdy byly pyramidy stavěny nebe vypadalo pravděpodobně dost jinak. Pokud tedy tehdy byly stavěny podle hvězd, dnes už se to nejspíš nedozvíme. Jejich nebeský význam zatím stále čeká na objevení.
